Úzkost a obavy jsou normálními reakcemi na nebezpečí nebo na stres. Problémem se stávají tehdy, pokud se tyto emoční reakce objevují příliš často, jsou příliš silné, trvají příliš dlouho nebo se objevují v nevhodných situacích. Generalizovaná úzkostná porucha se projevuje všeobecnou trvalou úzkostí, která není vázána na konkrétní situace nebo objekty. Lidé s touto poruchou reagují nepřiměřeně i na slabé stresory a žijí v trvalém vnitřním napětí. Trápí se maličkostmi a stálou nerozhodností, trpí podrážděností, nadměrnou únavou až vyčerpaností, bolestmi hlavy, bušením srdce, poruchami spánku, svalovým napětím, třesem, závratěmi, výjimkou nejsou ani panické epizody. Kniha shrnuje poznatky o generalizované úzkostné poruše a o způsobech terapeutické intervence, kterou nejčastěji představuje kombinace psychoterapie a farmakoterapie. Využijí ji pacienti trpící úzkostnou poruchou, jejich rodinní příslušníci i lékaři a psychologové. 

Kniha je v češtine.

Väzba: brožovaná

Počet strán: 226

OBSAH: 

Úvod

Výrazně se zhoršil v prospěchu
Obavy a výčitky před maturitou

PRVNÍ KAPITOLA
Co je to generalizovaná úzkostná porucha
Jak generalizovaná úzkostná porucha vzniká?
Kdy se objevují první příznaky?
Vrozené faktory
Vlivy výchovy v dětství
Povahové vlastnosti
Podmiňování
Konflikty v rolích
Každodenní stresory
Vliv životních událostí
Je to strašné, pořád se musím o všechno starat, může se totiž
něco stát…
Typy úzkostných poruch
Fobie
Panický záchvat a panická porucha
Obsedantně-kompulzivní porucha
Posttraumatická stresová porucha

DRUHÁ KAPITOLA
Obavy a starosti, úzkost a strach
Typické emoční reakce
Jsem jako na trní…
Co bude s rodinou…
Marie má dlouhodobé starosti…
Petra se soustředí na synovy nedostatky…
Jana se snadno vytočí…
Uzavře se do sebe a lituje se…
Leona se bojí o syna…
Příznaky generalizované úzkosti
Obavy a starosti
Když s nimi nepojedu a něco se stane, zůstanu sama…
Život Radky je jedno veliké „Co když?“
Kamila má předtuchy…
Ilona bezdomovec
Hanka může za všechno
Stresová reakce
Tělesné příznaky stresové reakce
Aby si někoho nenašel…
Tělesné příznaky zvýšeného svalového napětí
Annu bolí záda…
Zesílené normální příznaky tělesného fungování
Filip se obává tělesné nemoci
Tělesné příznaky z ochabnutí při ztrátě kondice
Postupně jeho tělo sláblo a sláblo…
Podmíněně naučené tělesné příznaky
Když koukám na prima vařečku, je to jako tenkrát na zabijačce…
Když se bojím o rodinu, zvedá se mi žaludek a zvracím…
Úzkostné chování
Komunikační problémy
Práce v práci, práce doma…
Práce v práci, práce doma… Pokračování
Negativní sebeobraz
Šárka
Potíže při řešení problémů
Co udržuje obavy a úzkost?
Nepřiměřené obavy a přehnané starosti
Snaha obavy kontrolovat nebo potlačovat a obavy z obav
Přecitlivělost
Selektivní výběr faktů
Negativní zkreslení minulosti a falešné negativní imaginace
Vyhýbavé chování
Vyhýbání se silným emočním reakcím
Úzkost posilující chování okolí
Obavy a starosti jako náhradní program
Vztek a stud před manželem

TŘETÍ KAPITOLA
Léčba generalizované úzkostné poruchy
Farmakoterapie
Antidepresiva
Mýty a předsudky o léčbě psychofarmaky
Vedlejší účinky léčby antidepresiv
Udržovací léčba
Psychoterapie
Pavel vystupuje velmi kriticky
Co když je špatně vychovaný?
Už od začátku školního roku se obával, že nebude schopen
zvládnout studium
Jak zvládnout obavy a starosti
Rozpoznání obav a starostí
Propojení obav a starostí s emočními reakcemi
Učiněný raubíř
Testování automatických myšlenek
Racionální reakce na automatické myšlenky – přerámování
Kognitivní omyly
Podmíněná pravidla
Formy dysfunkčních schémat
Jádrová přesvědčení
Jak změnit podmíněná pravidla a jádrová přesvědčení
Identifikace kognitivních schémat
Zpochybňování škodlivých kognitivních schémat
Expozice obavám a starostem
Expozice katastrofickému scénáři v imaginaci
Udělat co nejracionálnější přípravu na tyto extrémní situace
Experimenty s novým chováním
Experimenty s naplněním katastrofických představ
Jsem magor, který neumí být s lidmi
Relaxace
Proč je relaxace důležitá
Uvědomění si přirozeně relaxovaných chvil
Podmínky pro dobrou relaxaci
Nácvik relaxace
Tělesné cvičení
Chůze
Běh
Jízda na kole
Plavání
Rekreační sport
Kondiční posilování
Hathajóga
Řešení problémů
Jednotlivé kroky řešení problému
Výběr problémové oblasti
Definice problému
Markéta nadměrně kritizuje svoji dceru
Stanovení cílů
Definování možných strategií – brainstorming
Výběr strategií řešení
Časový plán jednotlivých kroků
Provedení jednotlivých kroků
Markéta nadměrně kritizuje svoji dceru (pokračování)
Hodnocení programu a odměny
Hádky s matkou
Nácvik komunikačních dovedností
Komunikační zlozvyky
Vojta přišel pozdě…
Zlozvyky při naslouchání
Zlozvyky při sdělování
Reakce zpětnou vazbou
Pozitivní aserce
Komplimenty
Umění empatického naslouchání
Asertivní odmítnutí
Umění požádat o laskavost
Reakce na odmítnutí
Technika otevřených dveří
Negativní dotazování
Tvoje chování mě prostě uráží
Negativní aserce
Asertivní obligace
Plánování času
První krok: Sebepozorování
Druhý krok: Plánování předem
Příjemné aktivity
Nejraději by spala
Zahradě se přestal věnovat
Plánování příjemných aktivit
Příprava na budoucnost
Udržování odolnosti vůči stresu
Udržení výsledků

Závěr
Doporučená literatura

UKÁŽKA:

Co udržuje obavy a úzkost?

To, jak na obavy, starosti, úzkost a tělesné příznaky zareagujeme, může vést k tomu, že vymizí, nebo k tomu, že se budou udržovat. To, že začneme své příznaky pozorovat, vede k tomu, že je stále jasněji zachycujeme. To, že se například začneme kvůli tělesným příznakům vyhýbat tělesné námaze, vede k tomu, že stále nevěříme ve své zdraví. Tím, že se zabezpečujeme zdravou stravou, případně častějším měřením teploty, nadměrně teplým oblékáním či opakovaným měřením tlaku, pulsu nebo neustálými vyšetřeními u lékaře, vede k tomu, že se stále více utvrzujeme v tom, že jsme nemocní. Úzkost u generalizované úzkostné poruchy bývá udržována zejména následujícími procesy:
Nepřiměřené obavy a přehnané starosti
Hlavním faktorem, posilujícím úzkost, jsou nepřiměřené obavy a starosti. Dokud si budete dělat starosti o každou maličkost a budete trávit čas ve svých představách, jak se vám něco nepovede, jak někoho z blízkých něco nepříjemného, nebo dokonce tragického postihne, nemůžete se pochopitelně zbavit napětí a úzkosti.
Snaha obavy kontrolovat nebo potlačovat a obavy z obav
Většina lidí, kteří netrpí úzkostí, svým obavám věnuje málo pozornosti. Nepotlačují je, ale nepřikládají jim velký význam. Mávnou rukou a odvedou pozornost jinam. Je to snadné, protože zpravidla u nich nejsou obavy spojeny s tak velkou úzkostí. To proto, že jim příliš nevěří. Ulidí trpících generalizovanou úzkostnou poruchou odvedení pozornosti zpravidla moc nefunguje. Na chvíli to jde, pak se ale obavy vrátí v plné síle. Čím více se pokoušíte nemyslet na růžového slona, tím častěji se vám vybaví. Podobně čím více se snažíte potlačit své obavy, tím častěji vás napadnou. Snaha kontrolovat nebo potlačovat vede ke zjištění, že to nejde. To vede k nárůstu úzkosti: „Nedokážu ty myšlenky zastavit, já se z toho zblázním!“ Stálá přítomnost obav a starostí vede k myšlenkám typu: „Už to nevydržím, jsem na pokraji, zhroutím se.“ Spíše než vytěsňování obav pomáhá když z nich přestaneme mít strach, začneme se jimi věcně zaobírat a nahradíme je přiměřenějšími alternativami nebo řešeními. To znamená, že se negativních myšlenek zbavíme spíše tak, že najdeme rozumnější odpovědi, které nám pomohou v budoucnosti, než tak, že se pokoušíme odstranit nepohodu, kterou vyvolávají.
Přecitlivělost
Pokud trpíme úzkostnými stavy již delší dobu, naše tělesné reakce mohou být přecitlivělé a mohou se objevovat i v běžných nenáročných situacích. Postupně počet situací roste. Pak se těchto tělesných reakcí můžeme stále více a více obávat.
Selektivní výběr faktů
Pokud vybírám ze svého života jenom neúspěchy, pochopitelně se budu bát všeho nového nebo náročného, co mě čeká. Pokud si všímám na těle jenom nepříjemných pocitů, záhy nebudu vnímat nic jiného.
Negativní zkreslení minulosti a falešné negativní imaginace
Zminulosti si lidé trpící GAD pamatují hlavně negativní události, svědčící o ohrožení, selhání, odmítnutí a kritice druhých. Tyto negativní informace shromažďují a zesilují, případně zevšeobecňují i na další situace. Toto negativní zkreslení minulosti, kdy příjemné věci jsou vytěsněny a negativní zesíleny a koncentrovány, vede často k pocitům, že život byl a je nehezký, ohrožující, přehnaně náročný a neodměňující. Také se objevují obvinění partnera, rodičů i dětí z toho, co vše negativního v minulosti udělali; jejich pozitivní činy a chování jsou „zapomenuty“. Současné obavy a starosti výrazně posilují negativní výběr vzpomínek z minulosti. Navíc negativní imaginace se za čas mohou ukládat do paměti jako skutečné události. Při vzpomínání pak dochází ke zkreslení a část minulých negativních představ si lidé trpící GAD pamatují jako události, které se skutečně staly.
Vyhýbavé chování
Tím, že se člověk začne vyhýbat určitým situacím nebo činnostem, které v něm vyvolávají katastrofické myšlenky a pocity, nemůže si vyzkoušet, že jeho obavy jsou přehnané.
Karel, nadaný vědec, opakovaně nedokončí rozepsaný článek, protože se bojí, že není schopen napsat vynikající práci. Nadřízený mu to vyčítá. To ho posiluje v přesvědčení, že není schopen psát.
Podobně Anna, mladá studentka, se bojí promluvit ve skupině lidí, protože se obává, že nic chytrého neřekne. Bojí se, že by se shodila. Proto neříká nic. To vede k tomu, že se s ní lidé v každé společnosti postupně přestávají bavit, což ji utvrzuje v tom, že je nudná a nezajímavá.
Dalším typem vyhýbavého chování je prokrastinace. Prokrastinace znamená odkládání nepříjemných úkolů. Postupně se nesplněné úkoly vrší a vedou k obavám z možných důsledků.
Vyhýbání se silným emočním reakcím
Podle výzkumných nálezů neurobiologické reakce odrážejí způsob kognitivního a emočního zpracování. Lidé trpící GAD se vyhýbají silným emočním reakcím. Proto většinou utíkají od televize, když tam začne hrát dramatická hudba, špatně snášejí příběhy druhých o nemocích, nemohou poslouchat o trápení druhých (ve skupinové psychoterapii je jim zpočátku velmi špatně, protože jsou „přecitlivělí“ na negativní zážitky druhých). Neurofyziologický výzkum ukázal, že obavy a starosti paradoxně slouží i k potlačení silných tělesných reakcí. Během epizod obav a starostí se fyziologická reakce na stresující podněty výrazně snižuje. Obavy a starosti vedou ke stálé zvýšené pozornosti (hypervigilanci) pro možná ohrožení. Toto hypervigilance slouží „přípravě“, aby člověk nebyl zaskočen nečekanou ohrožující situací, protože se velmi obává silných emocí. V důsledku toho pak nereaguje v reálném ohrožení tak intenzivně (oploštění reakce), ale platí za to stálým napětím. Díky zvýšené pozornosti člověk postižený GAD selektivně vybírá z prostřední všechny ohrožující informace a ignoruje informace, které signalizují bezpečí.
Úzkost posilující chování okolí
Jak nadměrná péče, tak odmítavé chování posilují bludný kruh úzkosti. Nadměrná péče a ochrana před stresem, řešení problémů za postiženého vedou k demoralizaci, pocitům bezcennosti, bezvýznamnosti a neschopnosti, které prohlubují negativní pocity. Výčitky, moralizování, odsuzování samozřejmě zvyšují úzkost a tím podporují bludný kruh.
Obavy a starosti jako náhradní program
Obavy a starosti mohou umožnit vyhnout se řešení skutečných problémů, které člověk aktuálně má. Např. místo aby asertivně vyjádřil, co potřebuje od šéfa nebo kolegy v práci, nebo dal najevo, co mu nevyhovuje v partnerském vztahu, neustále se obává, zda stihne perfektně udělat podružné úkoly, zda se na něj někdo nerozzlobí, zda není nemocen, zda se dostatečně proti nemoci zabezpečil apod. Pokud se obavy a starosti dotýkají skutečného problému, postižený člověk místo řešení v chování a emočním zpracování o problému „mudruje“ a intelektualizuje ho, skutečnému řešení se však vyhne. Řada epizod obav a starostí je sice spuštěna myšlenkou na skutečný reálný problém, nicméně záhy se starosti přesouvají do méně důležitých oblastí. Tím dochází ke snížení silných negativních emocí, které jsou spojeny s myšlenkami na skutečný problém.